olej na plátně 70 x 91 cm signováno a datováno vpravo dole: Šíma 1930  signováno vzadu rukou autora: Šíma   Provenience:  - sbírka básníka Theo Herkela Florina (získáno od malíře Josefa Šímy) - sbírka Stanislava Šmatláka (získáno darem od T. H. Florina) – obraz do aukce zařadila rodina Stanislava ŠmatlákaPůvodní majitel obrazu Theo Herkel Florin (1908-1973), vlastním jménem Teodor Herkel,  byl jedním z nejvýznamnějších slovenských básníků a publicistů meziválečného období. Od roku 1932 do roku 1945 žil v zahraničí, kde vedle své tvůrčí činnosti pracoval jako publicista a redaktor. Později působil v diplomatických službách československého ministerstva zahraničí na ambasádách ve Francii a v USA. Po roce 1948 pracoval jako osobní tajemník ministra zahraničí Vladimíra Clementisa. Během nechvalně známých politických procesů počátkem 50. let byl uvězněn jako tzv. buržoazní nacionalista a vyšetřován pro protisocialistickou činnost. Později byl propuštěn a plně rehabilitován, avšak z veřejného života se stáhl a do konce života žil ve svém rodném městě Dolný Kubín na Oravě, kde se věnoval kulturně osvětové činnosti, především organizaci literární soutěže pro mládež – Hviezdoslavův Kubín. Básník Florin byl dobrým přítelem Stanislava Šmatláka (1925–2008), předního slovenského literárního vědce, kritika a profesora slovenské literatury, kterému tento obraz Josefa Šímy daroval v 60. letech a od té doby byl dominantním dílem v jeho soukromé sbírce obrazů (rodina Stanislava Šmatláka).   Vystavováno: - „Josef Šíma, Jan Zrzavý: obrazy ze slavných sbírek“, Adolf Loos Apartment and Gallery v Mánesu, Praha, 13. 2. – 24. 2. 2019   Přiložena expertiza prof. PhDr. Jaromírem Zeminy, který mimo jiné k dílu uvádí: „Obraz vznikl v době, kdy Šíma vytvořil své nejkrásnější a nejosobnější krajiny, a to na základě obnoveného přímého styku s přírodou. Stalo se to v malé vesnici Yébles v kraji Brie, v níž si roku 1925 koupil domek. Z nedaleké Paříže pak do ní zajížděl často a na základě tamních úvah o přírodě a živlech vytvořil nový typ obrazu, kde mu spíše, než o konkrétní krajinu šlo o přírodu vůbec, a kde jeho hlavním obsahem učinil jednotu univerza. Kusy země, vypadající jako ostrovy nebo kry, se tam vznášejí v kosmickém prostoru jako oblaka a připodobňují se jim, keře se odpoutávají od země a letí, stébla trávy se dotýkají oblohy a spojují ji se zemí...Spojitost země a nebe a jednota přírody je tím vyjádřena názorněji. Posuzovaný obraz, jemuž jsem dal název Krajina se stébly, je pozoruhodný i z vývojového hlediska jako spojnice Šímových krajin z roku 1929, kde nejhmotnější části jsou zvýrazněny vrytými rýhami, a krajin z roku 1931, z nichž některé, jako Krajina-Světlo, působí naopak zcela nehmotně. Význam tohoto obrazu zvyšuje i to, že jeho posledním majitelem byl významný slovenský literární historik, teoretik a kritik Stanislav Šmatlák, který jej v šedesátých letech minulého století získal od svého přítele básníka, publicisty a diplomata Theo H. Florina, před válkou i po ní žijícího mimo jiné v Paříži, kde se poznal s řadou významných moderních umělců, například s Jeanem Cocteauem.“  Přiložena expertíza PhDr. Karla Srpa, Ph.D.: „Josef Šíma má jedinečné místo ve světovém malířství mimo jiné díky tomu, že přišel s novým pojetím vztahu ke krajině, které nerozvinul před ním žádný jiný malíř. Vytvořil si jím základ celkového pohledu na svět, jenž dokázal přecházet od bezprostřední smyslové zkušenosti k nadskutečným oblastem. Dokladem výjimečného Šímova pohledu je Krajina se stébly, pocházející ze stěžejních let autorova uměleckého vývoje, kdy se dotvářelo jeho svébytné malířské pojetí, jež vrcholilo v letech 1929-1930.  Na Krajině se stébly okamžitě zaujme mimořádná jemnost a provzdušněnost, umožňující Šímovi zbavit se zemské přitažlivosti, vysvobodit krajinu ze závislosti se zemí a nadat ji mimořádným, nečekaným pohybem. V ohraničeném ostrůvku hnědé lze spatřit zelená místa, ze kterých vyrůstají vlasová, tenká stébla, propojující krajinu s nebem, a pronikajících do oblaku, který má téměř tvar srdcovitě spojených, volně se rozprostírajících křídel, přecházejících od zelené do fialové. Šíma pracoval s kontrastem lehkosti a tíže, zastupujícím mu nosné protiklady, u nichž setrval po celý život. Co na obraze okamžitě přitáhne pozornost je blankyt, ze kterého jako by vznikal smyslový svět, jako by z něj vše postávalo, jenž nadnáší zemi i je zdrojem chuchvalcovitých mraků. Krajina se stébly přináší esenci Šímova postoje, lze ji označit za jakéhosi „Šímu v celku“, obsahuje totiž všechny základní rysy jeho přístupu, jehož metafyzická stránka je v souladu s velmi propracovaným malířským provedením. Právě rok 1930 je pro Šímu zásadní i z hlediska jeho vývoje po druhé světové válce, neboť jde o období, ke kterému se vracel, když znovuobnovoval svůj pohled na svět. Krajina se stébly je v partii země tak uvolněná, že obsahuje mnoho náznaků informelu z přelomu padesátých a šedesátých let. Předlohou pro obraz byla kresba Mlno, 1930 (23,5 x 37,5 cm), uložená v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem.“  Přiložena restaurátorská zpráva ak. mal. a restaurátora Tomáše Bergera.  Dále posouzeno PhDr. Jiřím Machalickým a Mgr. Alenou Havlíkovou.