akvarel, běloba, tuš, papír  výřez pasparty: 54 x 39 cm Eckův rám  signováno a datováno vpravo dole: Mucha 90  jedná se o originální studii k ilustraci v knize Adamité od Svatopluka Čecha z roku 1897    na zadní straně přiložen text k obrazu, otištěn ve Světozoru, 1896, str. 180: „Květem mezi květy mohl by se nazvat obraz A. Muchy, který zachycuje líbezný ten sen básníkův. A nemohli voliti zobrazení šťastnějšího...(zkráceno)“  na zadní straně přiložena báseň: Alfons Mucha, Lilita, K Čechovým Adamitům, Světozor 1896, str. 172:LILITO! jen ve tvé líci malé, v miloněžné tvojí postavěneviny se kouzlo neskonaléubránilo vášni záplavě. Oblakem ti řásni roucha běloobestýlá štíhlé pružné tělo,z kalu smyslností chtíčů divýchjako čistá lilie tu čníš,a jak ptáče v rozvalinách sivých o zeleni o blankytu sníš.  Provenience: významná sbírka, Praha   Publikováno: - Světozor, magazín, 1896, reprodukováno na str. 172 - Svatopluk Čech, Adamité, Praha 1897, reprodukováno na str. 7 - Anna Dvořák, Alphonse Mucha: Book illustration and mural paintings, The University of North Caroline at Chapel Hill, 1978, obr. 1 - Ann Bridges, Jiří Mucha, Anna Dvořák a kol., Alphonse Mucha: Complete graphic works, Paris, Academy Editions, Harmony Books, New York 1980, str. 130, 166, č. 13 - Victor Arwas, Jana Brabcová-Orlíková, Anna Dvořák (eds.), Alphonse Mucha: The Spirit of Art Nouveau, Art Services International, Alexandria, Virginia 1998, str. 84, obr. 3   Konzultováno s Johnem Muchou, vnukem a držitelem autorských práv Alfonse Muchy.   Na zadní straně přiložena expertiza PhDr. Karla Srpa, Ph.D., ze dne 5. 4. 2014: „O této ilustraci lze jednoznačně říci, že patří mezi jedny z nejlepších raných prací Alfonse Muchy určených pro tisk. Vznikla jako kresebný doprovod k rozsáhlé, oblíbené básnické skladbě Svatopluka Čecha Adamité, která vyšla v roce 1897 v knihtiskárně F. Šimáčka. Z četných ilustrací, vytvořených Muchou pro Adamity, byla to právě tato kresba, otištěná na straně 7, jež se stala nejčastěji reprodukovanou. Vystihuje Muchovu preciznost v kresebném podání a důmyslnost v kompozici. Mucha ilustrace k Adamitům vytvořil o mnoho let dříve, než kniha vyšla. Její vydání bylo několik let odkládáno, měla vyjít již v roce 1891. Většinu ilustrací Mucha připravil již koncem osmdesátých let. Vyobrazení je z mnoha z důvodů pro celou další Muchovu tvorbu zásadní: zachycuje mladou dívku, patřící k adamitům, jež v básnické skladbě vyjadřovala symbol nevinnosti, jeden z nejdůležitějších v Muchově celoživotní tvorbě, jímž se zabýval až do konce svého života. Ilustrace je obrazem v obraze. Kolem znázornění teskně, zasněné dívky, stojící v krajině před vzrostlou diviznou, které je zarámované a pověšené na zdi, jsou připevněné květiny, z nichž vyniká květ lilie jako oblíbený Muchův symbol čistoty, jejž následně mnohokráte uplatnil na svých plakátech a doslova jej ztotožnil s herečkou Sarah Bernhardtovou. Mucha si pohrával s iluzí, když tyto květiny odrazil od pozadí vrženým stínem, čímž ještě více vystupňoval plastický účinek ilustrace. Pravý okraj kresby zabírá akvarelem pojatý ornament, představující oblíbený dobový dekorativní vzor tapety, navazující na ornamentiku Muchova vzoru Josefa Mánesa, jenž obdobným způsobem pojednal vliv románského a raně gotického umění. Vyobrazení dívky, pojmenované v poémě Lilita, tak dostává charakter živé vzpomínky na tragické události v české minulosti, jež přitahovaly v 19. století zejména české historiky, kteří se adamitům s oblibou věnovali, zejména pro jejich konflikty s husity.“  Posouzeno prof. PhDr. Jaromírem Zeminou a PhDr. Jiřím Machalickým.  Přiloženo potvrzení autenticity.