olej na plátně 105,5 x 60 cm signováno a datováno vpravo uprostřed: Liesler 44 vzadu razítko: vystaveno v síni Mánesa 1944   Provenience: - významná pražská sbírka   Vystavováno: - „Liesler 44“, síň Mánesa, 25. 5. – 15. 6. 1944, kat. č. 6 (vystaveno 49 děl, z toho 12 inspirovaných nemocnicí) - Hudební a umělecká komůrka, Brno, 1944   Literatura: - Z. Hlaváček, Josef Liesler, Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1957, s. 8-11: „..Z jiného osobního zážitku – z pozorované asistence při soustředěné práci chirurga v operačním sále – ustrojí odvážně upřímnou podívanou. Lieslerova imaginace nepotřebovala přičiňovat nové akcenty k těmto záběrům z nemocničního prostředí, už tak dost fantastického inventárním vybavením a veškerou atmosférou, a sotvakdy přístupného malíři … bezprostředního kresebného záznamu může rovnou použít jako obrazové osnovy … Vrozenou pozorovací schopnost – zahlédnout v obyčejném neobyčejné – si Liesler velkou pílí vypěstoval ve skutečnou virtuozitu.“- Z. Hlaváček, Josef Liesler/ Stanislav Ježek, Galerie umění, Karlovy Vary, 1959: „Čistě osobním zážitkem byl determinován cyklus kreseb, grafických listů a obrazů z porodnice. Narodí-li se člověk, je to událost. Pro Lieslera byla dvojnásob významná, a proto na ni reagoval početným souborem variací na motivy z operačního sálu. Z této svým způsobem senzační podívané draždivé už svou atmosférou vytvořila Lieslerova výtvarná obrazivost silný estetický zážitek, v našich výtvarných poměrech skutečně vzácný.“- S. Hošková, Josef Liesler, Odeon, 1988, s. 29: „Po rozpuštění skupiny Sedm v říjnu 1942 se každý z jejích členů vydává samostatnou cestou... (s.29-30). Vývojová perioda let 1942-1944 patří k nejsložitějším a nejpozoruhodnějším kapitolám nejen v tvorbě Sedmi v říjnu, ale v kontextu moderního českého malířství vůbec.. V tíživém pološeru protektorátu se rodí výrazově silná a emotivně působivá díla, promítající pocity úzkosti a strachu... V letech 1942_1944 namaloval J. Liesler desítky obrazů, o kterých lze bez nadsázky hovořit jako o období prvního tvůrčího vzepjetí (s. 32-33). V roce 1943 se Lieslerovi narodí první syn. Před porodem odjeli manželé do Hradce Králové na porodnickou kliniku k prof. Marschalkovi, rodinnému příteli. Celé dva týdny strávil malíř v nemocničním pokoji vedle operačního sálu, kde mu bylo povoleno kreslit a pořizovat si skici. Během 14 dnů vzniklo více než 200 kreseb operací a operačních sálů, z nichž se většina bohužel ztratila. Staly se však základem k obrazovým kompozicím prostředí (Operatér, Stará klášterní nemocnice, Operace, Stará pitevna, Naslouchající lékaři, Operatér při práci a další), z nichž většinu vystavil roku 1944. Z přízračného nemocničního klimatu s potemnělými chodbami a lékaři v bílých rouškách vytvořil J. Liesler metaforu války, zakotvenou v ryze osobní zkušenosti a zobecněnou do jednoho z nejpůsobivějších válečných podobenství. Většinu nemocničních témat vystavil J. Liesler na své první samostatné výstavě v Mánesu roku 1944. Jako mladému umělci byla přidělena malá síň Mánesa a katalog v podobě letáčku zahrnoval 41 olejových obrazů a 7 kreseb. Ještě téhož roku se výstava opakovala v brněnské Hudební a umělecké komůrce. Obrazy nemocnic zde doplnil tématy lidí na cestách.“- L. Nerad, Náčrtky a kresby Josefa Lieslera, Galerie Jos. R. Vilímek, 4.12.1945-1.1.1946: „A opět kresby a záznamy z operací... Odtud se šíří dialog směrem k malířům Skupiny 42.“ (m.j. vystaven cyklus Poznámky z nemocnice, 1943, pol. č. 49-52) - S. Hošková, Liesler, monografie – m.j. reprodukováno: 27–V nemocnici, 1944, olej na plátně, 75 x 83 cm, maj. ČMVU; 67 – Nemocnice, 1945, akvarel, 50 x 60 cm   Posouzeno prof. PhDr. Jaromírem Zeminou a PhDr. Jiřím Machalickým. Konzultováno s Mgr. Alenou Havlíkovou.