Bohuslav Martinů

Bohuslav Martinů je jednou z nejvýznamnějších osobností české hudby 20. století, známý svou schopností propojovat českou hudební tradici s modernistickými a mezinárodními vlivy. Jeho rozsáhlé dílo čítá více než čtyři sta kompozic — od symfonií a komorní hudby po opery a sborové skladby. Martinů působil v Paříži, Spojených státech i Švýcarsku, kde vytvořil svá vrcholná díla. Exil, který prožil během druhé světové války, i jeho duchovní hloubka se silně promítly do jeho pozdní tvorby.
Unikátní rukopisné zápisky řeckých ortodoxních zpěvů z 50. let, vytvořené při přípravě opery Řecké pašije, představují mimořádné svědectví o skladatelově hudebním myšlení a jeho zájmu o duchovní symboliku. Opera, inspirovaná románem Kristus znovuzrozený od Nikose Kazantzakise, je jedním z nejvýznamnějších Martinů děl a vrcholem jeho duchovního období. Rukopis dokumentuje skladatelovu práci s byzantskými modálními strukturami a jeho úsilí o propojení západní kompoziční techniky s východní duchovní tradicí – výjimečné svědectví o jeho intelektuální i umělecké šíři.