Karel Malich patří k nejoriginálnějším osobnostem českého výtvarného umění 20. století. Jeho tvorba se vyvíjela od realistických krajin k hluboké abstrakci, která se stala jeho výrazovým jádrem. Malichovy kresby, reliéfy a prostorové objekty vycházejí z intenzivního vztahu k přírodě, z jeho meditativního vnímání krajiny rodných Holic i z celoživotního zájmu o fyziku, energii a kosmologii.
Od 50. let se věnoval postupné redukci tvaru a barvy, až dospěl ke kompozicím, které nejsou odrazem viděného světa, ale otiskem vnitřních vizí a duchovních prožitků. Jeho charakteristické spirály, proudnice a geometrické linie symbolizují energii, tok času, pohyb i neustálou proměnu.
Malichova tvorba byla za normalizace potlačována, skutečného uznání se mu dostalo až po roce 1989. Jeho díla se stala součástí prestižních mezinárodních sbírek – vystavoval například v Centre Pompidou, Guggenheimově muzeu nebo MoMA v New Yorku. Jeho pozdní pastely, k nimž patří i Abstraktní kompozice I., představují osobitý vrchol jeho kreslířského odkazu a vyzařují mimořádnou duchovní intenzitu.
