1934
koláž na papíře
výřez pasparty: 371 x 214 mm
signováno, datováno a popsáno vzadu: Jindřich Štyrský 1934,
le canon et l´enfant
vzadu autorské razítko: Jindřich Štyrský Praha – Smíchov, Sokolská 15
a dále staré výstavní štítky*

Provenience:
– Toyen, Paříž
– Guy Flandre, Paříž (Guy Flandre byl blízkým přítelem Toyen a koláž
od Toyen získal darem)

Vystaveno:
– Český surrealismus 1929–1953, výstavní sály Galerie hl. m. Prahy (GHMP)
v Městské knihovně v Praze (15. 10. 1996–5. 1. 1997)
– Jindřich Štyrský (1899-1942), Městská galerie Praha, Dům U Kamenného
zvonu (29. 5.–9. 9. 2007), vystaveno pod č. 415, reprodukováno
na straně 141
– Dada e Surrealismo riscoperti , Arturo Schwarz, Complesso Monumentale
Del Vittoriano, Roma (9. 10. 2009–7. 2. 2010), reprodukováno na straně 335
– Surréalisme-OEuvres sur papier, Galerie Interart, Geneve
(11. 10. 2011–20. 1. 2012)
– Galerie Michel Descours, Lyon, 2015
– Krása bude křečovitá / Surrealismus v Československu 1933 –1939
(14. 5.–2. 10. 2016), Jízdárna AJG, Hluboká nad Vltavou

Literatura:
– Le surréalisme même 2 ,1957, reprodukováno
– Český surrealismus 1929–1953 (Lenka Bydžovská a Karel Srp), vydal Argo
a Galerie hl. m. Prahy, 1996, reprodukováno na straně 141
– Jindřich Štyrský (1899–1942), (Lenka Bydžovská a Karel Srp), vydal Argo
2007, reprodukováno na straně 318 pod č. 415
– Krása bude křečovitá / Surrealismus v Československu 1933 –1939),
L. Bydžovská a K. Srp, Arbor Vitae 2016, reprodukováno barevně
na straně 222
Přiloženo potvrzení autenticity Prof. PhDr. Tomáše Vlčka CSc.
Posouzeno PhDr. Karlem Srpem (autorem monografie a výstavy Jindřicha
Štyrského), Prof. PhDr. Jaromírem Zeminou a PhDr. Jiřím Machalickým.
Koláž pochází ze slavného cyklu Štyrského koláží Stěhovací kabinet.
Autor monografie a kurátor výstav Jindřicha Štyrského PhDr. Karel Srp v knize
Jindřich Štyrský (nakladatelství Argo, 2007) k dílu uvádí: „Podle Vítězslava
Nezvala Stěhovací kabinet přestřihl pupeční šňůru od všeho ostatního umění.
Koláže přinášely divákům nový, dosud neznámý a nezavedený druh zrakového
zážitku. Na jeho rozbor se Nezval zaměřil při zahájení první výstavy surrealistické
skupiny v lednu 1935: „Přes naprostý obdiv k moderním obrazům, jejž mám,
nemohl jsem se nepřiznati, že účinek koláží poja tých například tak, jak je zařadil
Štyrský do výstavy, měl přes techniku nůžek, přes nicotnou techniku, jak říkají
estéti, moc dotknout se nejm ysterióznějších pramenů mé citlivosti a donutil mne
položit si otázku, není-li malířství a sochařství jednou provždy vyřazeno celou
svou podstatou z frekvence mezi naší senzibilitou a naším úsilím zmocnit se
jí cele.“