olej na plátně 100,5 x 81 cm signováno a datováno vlevo dole: A Pelc 14.    Přiložena expertíza prof. PhDr. Jaromíra Zeminy: „Pelc, před 2. světovou válkou člen spolku Mánes, proslul především jako politicky angažovaný kreslíř – karikaturista, který své nejlepší věci vytvořil za války. Měl však i nemalé nadání malířské, o němž svědčí jeho předválečné obrazy ovlivněné pozdním kubismem i ty, jež souvisí s jeho nuceným pobytem na Martiniku v roce 1940 a svým zvučným koloritem a dynamikou připomínají fauvismus. Zmínku zaslouží také Pelcova poválečná malířsky pojatá tvorba ilustrační. Tento obraz je první Pelcova malba, kterou znám. Vznikla v době jeho školení na Akademii výtvarných umění v Praze (1913–1919) u Vlaha Bukovace a Maxe Pirnera a dokládá úroveň, které dosáhl ve druhém studijním roce. Svědčí o citlivosti jeho malířského vidění a o smyslu pro valérovou malbu, která rozbarvuje modelčinu pleť do nuancí, v nichž se střídají tóny teplé s chladnými. Malířský rukopis se zřetelností, prozrazující značnou tvůrčí energii, odlišuje od hladké malby, jíž se tehdy na akademii dávala přednost. Běžným ateliérovým zvyklostem se vymyká také závěs a koberec s ornamentálním dekorem, kterým Pelc tuto studii oživil.“Dále posouzeno PhDr. Jiřím Machalickým, PhDr. Karlem Srpem, Ph.D. a Mgr. Alenou Havlíkovou. Přiloženo potvrzení autenticity.