Antonín Waldhauser patřil mezi výrazné české malíře 19. století, známé pro své atmosférické krajinomalby a jemně laděné žánrové scény. Pocházel z rodiny řemeslníků, ale již v dětství projevil silné výtvarné nadání. Studoval na pražské i vídeňské akademii, kde dosahoval výtečných výsledků. Po studiích cestoval do Francie, zejména do Paříže a Bretaně, které mu poskytly nové pohledy na moderní evropskou krajinomalbu.
Waldhauser byl výrazným vlastencem, členem pražského Sokola a autorem návrhů českých krojů. Ve své malbě se však nejčastěji obracel k rodným Čechám a Moravě. Zachycoval malebné krajiny s jemnou melancholií, atmosférickým světlem a smyslem pro detail – typické pro období biedermeieru. Jeho díla často nesou příběhovou rovinu a kombinují realistické pozorování s poetickou náladou. Pravidelně vystavoval, např. v Umělecké besedě, a jeho práce jsou ceněny pro svou citlivost, koloristickou jemnost a dokumentární hodnotu.
