Albert Jean Gorin (2. 12. 1899, Saint-Émilien-de-Blain – 29. 3. 1981, Niort) byl francouzský malíř a konstruktivní sochař, který patří k nejvýznamnějším představitelům neoplasticismu ve Francii. Svou dráhu začal studiem v Nantes a na Académie de la Grande Chaumière v Paříži, kde byl ovlivněn kubismem, purismem a expresionismem. V roce 1926 objevil díla Pieta Mondriana a Theo van Doesburga, což zásadně určilo jeho směřování k neoplastickému stylu.
Gorin se stal známým pro svou přísnou geometrickou kompozici s horizontálními a vertikálními liniemi, která byla postupně rozvíjena o kruhy, diagonály a trojrozměrné reliéfy, čímž posunul hranice neoplasticismu. Jeho práce kombinují základní barvy – červenou, žlutou a modrou – s bílou a černou a kladou důraz na harmonii, rytmus a proporce. Kromě malby vytvářel také trojrozměrné polychromované sochy, reliéfy a architektonické projekty, například svůj dům ve čtvrti Saint Pezenne v Niortu.
Během svého života se aktivně účastnil evropských abstraktních výstav a spolupracoval s významnými umělci, jako byli Mondrian, Vantongerloo, Seuphor, Jean Arp či Auguste Herbin. Gorinova díla jsou zastoupena ve Francouzském národním muzeu moderního umění, Musée des Beaux-Arts v Nantes, Centre Pompidou v Paříži i v Grenoblu a jeho tvorba představuje zásadní rozšíření principů neoplasticismu do trojrozměrného prostoru.