Jan Zrzavý byl jednou z nejvýraznějších a nejoriginálnějších osobností českého moderního malířství. Jeho tvorba se pohybovala mezi symbolismem, magickým realismem a neoklasickým pojetím figury; často se hovoří také o jeho jedinečné „metafyzické malbě“. Zrzavý tvořil pomalu, meditativně, s hlubokým soustředěním – jak sám říkal, „dílo je živoucí bytost, která se rodí“.
V malbě rád používal temperu, pastel i jemné olejové vrstvy. Často maloval v noci, aby z děl vyzařoval klid a niternost, která se stala jeho poznávacím znamením. Jeho portréty, mezi něž patří i slavná Tête / Hlava, nejsou pouhou podobiznou, ale duchovní meditací nad lidskou duší. Vyznačují se melancholií, androgýnností a nadčasovou působivostí, kterou Zrzavý obdivoval například u Leonarda da Vinci.
Velký význam měly jeho pobyty v Paříži, kde se poprvé setkal s uměním, které jej celoživotně ovlivňovalo. Díky své nezaměnitelné poetice se Zrzavý stal ikonou české moderny a jeho obrazy pravidelně získávaly ocenění na pařížských salonech.
Nabízené dílo pochází ze slavné sbírky světového klavíristy Emila Gilelse, který byl Zrzavého osobním přítelem a obdivovatelem. Umělec měl k Zrzavého dílu hluboký vztah a právě tato provenience přidává obrazu mimořádnou historickou hodnotu.
Zrzavého dílo je dnes zastoupeno v nejvýznamnějších evropských sbírkách a jeho obrazy patří k nejvyhledávanějším položkám českého moderního umění na světovém trhu.
