Josef Istler patří k nejvýznamnějším představitelům českého surrealismu a poválečné imaginativní malby. Po druhé světové válce se stal členem Spolku výtvarných umělců Mánes a v letech 1945–1947 se aktivně účastnil činnosti Skupiny Ra, která zásadním způsobem formovala podobu českého surrealistického a existenciálně laděného umění.
Istlerova tvorba je charakteristická důrazem na konstruktivní metaforu, promyšlenou obrazovou strukturu a výskyt fantomatických, často antropomorfních postav. Vedle surrealistických podnětů se v jeho díle odráží také inspirace Paulem Kleem, zejména v práci s konstruktivně stylizovanou figurou a znakem. Po roce 1990 se Istlerova tvorba dočkala řady samostatných výstav a jeho díla jsou dnes zastoupena v mnoha významných veřejných i soukromých sbírkách v České republice i v zahraničí.
