Josef Šíma patří k nejvýznamnějším osobnostem českého i evropského moderního umění 20. století. Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl ovlivněn mimo jiné tvorbou Jana Preislera, zásadní zlom v jeho umělecké dráze však představoval odchod do Paříže v roce 1921. Zde se stal součástí mezinárodního uměleckého prostředí a byl úzce spjat s okruhem tzv. Pařížské školy.
Ve své rané tvorbě se Šíma pohyboval mezi figurací a symbolismem, postupně však směřoval k osobité formě abstraktní a imaginativní malby. Klíčovým tématem jeho díla se staly kosmické principy, světlo, vznik a zánik hmoty či duchovní rozměr existence. Jeho obrazy a kresby se vyznačují lyrickou obrazností, jemnou barevností a snahou postihnout neviditelné, vnitřní struktury světa. Josef Šíma byl v úzkém kontaktu s literární skupinou Le Grand Jeu a jeho tvorba stojí na pomezí symbolismu, surrealistického myšlení a abstraktní moderny. Díky své hluboké filozofické a duchovní dimenzi zaujímá jeho dílo výjimečné postavení v kontextu evropského umění 20. století.
