Karol Molnár patří k výrazným osobnostem československé moderní malby první poloviny 20. století. Po smrti otce se roku 1914 přestěhoval z rodného Slovenska do Čech, kde měl rozsáhlé rodinné zázemí. Jeho umělecké vzdělání probíhalo nejprve na Ukrajinské akademii v Praze, následně na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru profesora Jakuba Obrovského, kde získal pevné základy figurální i klasicky orientované malby.
Zásadním momentem Molnárovy kariéry bylo získání Schichtovy ceny za obraz Zátiší se šiškami a ovocem, která mu otevřela cestu ke studijnímu pobytu v Paříži. Zde pokračoval ve studiu u Františka Kupky, jehož se stal nejoblíbenějším žákem. Kupkův vliv se v Molnárově tvorbě projevil zejména v důrazu na kompozici, barevnou harmonii a kultivovaný moderní výraz, aniž by autor ztratil vazbu na tradiční malířské hodnoty.
Během druhé světové války působil Molnár v letech 1940–1945 jako voják československé samostatné obrněné brigády ve Velké Británii. I v tomto období zůstával v kontaktu s uměleckým prostředím a aktivně se zapojoval do kulturního života československého exilu.
Po válce se účastnil řady výstav v Paříži a Londýně, kde bylo jeho dílo vysoce hodnoceno významnými osobnostmi československého veřejného života, mimo jiné ministrem zahraničí Janem Masarykem a manželkou prezidenta Hany Benešové. Molnárova tvorba je charakteristická vyvážením moderního výrazu s klasicizující střídmostí a citlivým přístupem k tradičním žánrům, zejména zátiší a figurální malbě.
Autorova díla se objevují rovněž v aukční nabídce aukční síně Adolf Loos Apartment and Gallery, jedn
