olej na plátně 125 x 595 cm signováno a datováno uprostřed nahoře: ANNO DOMINI 1898.E.VEITH.   Provenience: zámek Kufstein   Posouzeno Doc. PhDr. Marií Mžykovou, CSc. a Prof. PhDr. Jaromírem Zeminou.   Rozměrný obraz s názvem Rodinná oslava byl dokončen roku 1898 a patří k nejvýznamnějším dílům Eduarda Veitha. V obraze dokázal Veith spojit prvky rokoka, alegorické personifikace spolu se symbolistním podtextem. Veith zde bravurně vyjádřil prostorovou hloubku zobrazované krajiny a detailní realistický styl. Obraz je rozdělen na několik částí, ty tvoří jednotlivé skupinky osob, kterých je dohromady sedm. Na levé straně se nachází alegorie Stáří - stařičká dvojice, která kontrastuje s alegorií Mládí v podobě dvou slečen, které si pohrávají s květinovými věnečky. Pravá strana obrazu vyjevuje tři staré muzikanty se skupinkou tančících postav za nimi. Veith chtěl zde podtrhnout, že námětem obrazu je určitá oslava. Nejdůležitější je skupina postav uprostřed obrazu. Veith zde zpodobnil samotný základ rodiny – otce s matkou a jejich dvě děti. U postavy otce Veith zdůraznil jeho ochranitelskou úlohu tak, že jej natočil k divákovi zády a ten tak tělem chrání svoji rodinu. Matka v jedné ruce drží jablko, jako symbol plodnosti stejně tak jako symbol pokušení a objekt zdánlivě bezstarostné hry. Obě dvě děti mají na sobě šaty ke křtinám. Celá skupinka tvoří uzavřený pevný kruh, středobod obrazu, od kterého se pak odehrává vše ostatní. Veith zde tedy namaloval soukromý rodinný portrét, ideální rodinu, vyjádřil zde koloběh života, radosti i stáří. Ideál lidského života pak dle něj spočívá v rodině, a především v dětech, které jsou považovány za dovršení štěstí.         Vynikající představitel generace realistických malířů konce 19. století Eduard Veith se narodil 30. března 1858 v Novém Jičíně. V zahraniční literatuře bývá řazen k rakouským umělcům, avšak náleží spíše k „moravským Rakušanům“ nebo „německým Moravanům“. Umělecké nadání získal po otci. Po studiích ve Vídni, podnikl mnohé studijní cesty po celé Evropě. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří výzdoba nového kostela Donna Balascha v Bukurešti. Zvítězil také v soutěži na malířskou výzdobu tehdejšího Německého národního divadla ve Vídni (Opera) a zde vyzdobil freskami hlediště a proscénium. V Mariánském sále v Hofburgu ve Vídni namaloval čtrnáct lunet. Veith také provedl malířskou výzdobu několika divadel, včetně dnešního Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Také často maloval na zakázku pro mocné a bohaté mecenáše umění jako například Rothschilda, Gutmana, hraběte Seilerna ale i pro novojičínské Hückly.