olej na lepence  74 x 56 cm  signováno vlevo dole: AP  vzadu přípis rukou autora: Antonín Procházka, Dívka v klobouku, kolem roku 1908    Provenience: významná sbírka, Praha   Vystavováno:  - „Antonín Procházka, 1882–1945“, Muzeum města Brna, Moravská galerie v Brně, 6. června –29. září 2002, Obecní dům, Praha, 11. prosince 2002–22. března 2003, reprodukováno v katalogu výstavy, str. 305, kat. č. O 65 - „Osma po 100 letech“, výstava ke 100. výročí 1. výstavy Osmy, České muzeum výtvarných umění v Praze, 6. dubna – 17. června 2017, Východočeská galerie v Pardubicích, 27. června – 9. září 2017, reprodukováno celostránkově v katalogu výstavy   Publikováno: - Marcela Macharáčková (ed.), Antonín Procházka, 1882–1945, Muzeum města Brna, Moravská galerie v Brně, Obecní dům, Praha 2002, katalog výstavy, reprodukováno, str. 305, kat. č. O 65 - Olaf Hanel (ed.), Osma po 100 letech, výstava ke 100. výročí 1. výstavy Osmy, České muzeum výtvarných umění v Praze, Východočeská galerie v Pardubicích, Praha 2007, katalog výstavy, reprodukováno celostránkově    Přiložena expertiza prof. PhDr. Jaromíra Zeminy: „Namaloval jej v době, kdy byl členem skupiny Osma a jako její jiní členové se vyrovnával s různými proudy moderní malby v zahraničí. Pro něho to byl především francouzský fauvismus se svou malířskostí, smyslovostí a zároveň expresivitou, jejímž hlavním výrazivem jsou barevné a tvarové hyperboly. Kolorit posuzovaného obrazu je určován červení, modří a žlutí, jejichž souhra připomíná barevnost tehdejších maleb Bohumila Kubišty, který se harmonickými vztahy základních a doplňkových barev zabýval hlavně v letech 1909–1910. Malířský rukopis je zde uvolněný a energický a sbližuje jej s rukopisem fauvistických obrazů Emila Filly. Přesnější vročení obrazu umožňuje hlavně jeho plasticko-prostorová výstavba, založená na kontrastním sousedstvím osvětlených a zastíněných ploch, která jej situuje do blízkosti Procházkových obrazů Ovoce a džbán z roku 1907 a Dívčí poprsí z roku 1908, výrazná modelace některých částí je shodná s tou, která charakterizuje např. obraz Jedlíci z let 1907-1908 a svědčí o vlivu obrazů Honorého Daumiera, jehož dílo v té době přitahovalo zájem i jiných členů Osmy; toto ovlivnění je nejvíc patrné v Procházkově obraze Hráči z roku 1908. Podle toho všeho tedy kladu vznik Dívky v klobouku do let 1907-1908. Jedním z hlavních charakteristik tohoto i jiných Procházkových tehdejších obrazů je radostné naladění a evokace pocitu štěstí, předjímající už malířovu tvorbu po 1. světové válce, kdy jednomu obrazu z roku 1932, patřícímu k jeho dílům nejznámějším, dal přímo název Štěstí.“Posouzeno PhDr. Karlem Srpem, Ph.D., PhDr. Jiřím Machalickým, PhDr. Marcelou Macharáčkovou, PhDr. Pavlou Pečinkovou, CSc. a Mgr. Alenou Havlíkovou. Přiloženo potvrzení autenticity.                 Dílo pochází z vzácného období vzniku skupiny Osma.